Tak jsem si říkala pořád dokola, že nebudeme spěchat a ovečky budou až příští rok, ale nějak jsem nevydržela a včera jsem se už pustila do přípravy jejich domečku.Vypadá naprosto úžasně, jen nějaké drobné dodělávky a oprava střechy a bude hotovo. Když jsem viděla, že nám jde práce od ruky a že oplocení výběhu nebude drahá záležitost, rozhodla jsem se, že bez oveček vydržím už jen do letošního léta a víc ani ťuk. :-D Ale nechci nic zakřiknout, protože čas na další práci a přípravu budeme mít až po zkouškách.

Dnes jsem dětičkám ve škole připravovala práci na zítra a na středu, samozřejmě na téma "Velikonoce". Zrovna mě to moc nebavilo, protože Velikonoce se neřadí mezi mé oblíbené svátky, ale nakonec mě přivedly na dobrý nápad. V létě nás čeká práce na zahradě, kterou jsme zdědili. Ani já, ani můj přítel ovšem zahradničení neholdujeme. Nicméně zahrada se musí dát do pořádku teď, protože už tak je ve strašném stavu a samozřejmě by to spělo jen k horšímu. Což o to, na dřinu jsme oba zvyklí, takže to mě zas tak neděsí (taky pořád říkám, že když se nebudu moct živit jako učitelka, tak určitě obstojím jako dělník :-)))). Spíš jsem si lámala hlavu s tím, co pak, aby zahrada opět nezpustla. Rozhodně se nám totiž nechce plevelit záhony nebo něco takového. A tak, jak jsem se probírala vším tím velikonočním materiálem pro naše druháčky, prohlížela si spoustu obrázků kuřátek, zajíčků a malých oveček, napadlo mě:"Pořídíme si mini ovečky." Moje babička vždycky, napůl žertem a napůl vážně, říkala, že by se jí taková čtyřnohá "sekačka" líbila, a tak jsem začala spekulovat, že na tom možná něco je. Já i můj přítel zvířata milujeme, takže zvířecí přírůstek do rodiny je u nás jedině vítaný (však jsme taky nedávno zachraňovali kotě a teď o víkend se k nám zas málem nastěhoval pes, ale o tom zase třeba příště). Hned jsem začala zjišťovat nějaké informace a stačilo málo a kouzlu oveček jsem propadla. Vlastně jsme se nadchli oba. Je to pro nás zatím jen taková motivace, proč se do zahrady pustit a taky kam směřovat její úpravu, ale třeba příští rok už by se tam dvě nebo tři ovečky mohly spokojeně prohánět. :-))))

No... tak jsem zjistila, soudě podle sebe :-D, že i to největší nemehlo může skutečně stvořit webovky, a dokonce u toho používat i zdrojový kód. Minulý týden jsem přijela domů, oči na vrch hlavy, že máme udělat stránky! No pro mě samozřejmě tragédie na entou, co vám budu povídat. Jenže pak jsem si řekla: "Holka klid! Od čeho máš doma absolventa s červeným diplomem z FELu!" Stálo mě to sice hádku připomínající manžele po padesáti letech, ale kromě toho jsem dostala spoustu užitečných rad. Ne, že by se mi z nich nejdřív nezatočila hlava a samozřejmě jsem chytala "nerva", ale nakonec jsem si řekla, že si tu radost prostě chci udělat a naučit se to. No a hurá, stránky jsou na světě. :-) Jasně, není to žádná sláva a taky tam ještě chybí spousta věcí, které musím doplnit, ale dělala jsem to poprvé, tak mám radost i z toho mála, co se mi povedlo. :-)

Konečně jsem viděla představení Sluha dvou pánů. Byl to boj sehnat lístky, ale... Super!!! Určitě doporučuji. :-)

:-)

Tohle je můj první blog. :-) A jsem z toho celá zmatená. :-D